Mob: +420 776-306-165  / info@Absinthe-Time.eu

Praha, Křemencova 184/5

Účinky

Absint byl dlouho považován za halucinogení. Tato domněnka byla posílena v 70. letech 20. stol. vědeckým časopisem, ve kterém se objevila zmínka, že thujon se podobá THC, aktivní látce v konopí.

V 19. stol. francouzský doktor Magnan zkoumal 250 případů alkoholismu a došel k závěru, že absintoví pijáci na tom byli hůře než obyčejní alkoholici a že navíc trpěli vážnými halucinacemi. Tento závěr byl velice vlídně přijat odpůrci absintu, stejně tak absintu v tomto případě paradoxně přitížili bohémští umělci jako např. Oscar Wilde, Paul Verlaine, Toulouse Lautrec nebo Vincent van Gogh.

Dnes je jisté, že absint halucinace nezpůsobuje. Thujon, domnělý aktivní prvek v absintu, sice ve velkých dávkách může způsobit svalové křeče, ale není dokázáno, že by způsoboval halucinace. Je pravděpodobné, že hlášené případy halucinací z 19. stol. byly způsobeny jedovatými chemikáliemi (např.modrá skalice), které se přidávaly do levných absintů, aby se docílilo zajímavější barvy.

Přesto se i dnes vedou diskuse o tom, zda má absint skutečně další účinky než jen alkoholové opojení. Umělci popisovali účinky absintu jako „mysl otevírající“. Nejčastější zkušeností bývá jakási „střizlivější opilost“. Absintoví znalci tvrdí, že to může být způsobeno širokou škálou bylinek, z nichž některé působí jako stimulant a některé jako sedativum.

Thujon

Domnělé halucinogení účinky thujonu v dnešní době paradoxně marketingově pomáhají některým výrobcům při propagaci jejich výrobků. V dubnu 2008 vyšla studie předních znalců absintu, která se zaměřuje na analýzu starých absintů a jejich obsahu thujonu. Bylo vědecky dokázáno, že absinty z 19. a počátku 20. století obsahovaly maximálně 48.3 mg/l thujonu, čímž bylo popřeno tvrzení, že původní absinty obsahovaly několikanásobně větší množství thujonu než absinty dnešní. Podle českých norem nemůže být v nápoji o obsahu alkoholu 25 % a výše obsaženo více než 35 mg/l alfa a beta thujonu.