Mob: +420 776-306-165  / info@Absinthe-Time.eu

Praha, Křemencova 184/5

Historie

Přesný původ absintu není jasný. Lékařské využití pelyňku je zmíněno na starém egyptském papyru z období 1550 př.n.l. Výtažky z pelyňku byly používány jako lék i ve starém Řecku, ze kterého je doložena zmínka o pelyňkovém víně, absinthites oinos.

První ověřená zmínka o absintu jakožto destilátu se datuje až od 18. stol. Podle legendy se historie absintu započala kolem r. 1792 jakožto všelék od doktora ze švýcarského Couvetu, Pierra Ordinaira. Jeho recept byl poté předán sestrám Henriodovým, které absint prodávaly jako léčivý elixír. Jiná verze tvrdí, že sestry absint prodávaly už před příchodem doktora Ordinaira do Couvetu. Každopádně je potvrzeno, že jistý major Dubied získal od sester recept a r. 1797 se svým synem Marcellinem a zetěm Henry-Louisem Pernodem založil v Couvetu první absintový lihovar, Dubied Père et Fils. V r. 1805 byl otevřen druhý lihovar ve francouzském městě Pontarlier pod názvem Maison Pernod Fils, který dominoval absintovému trhu až do zákazu absintu v r. 1915.

Rostoucí popularita

Oblíbenost absintu nastartovala 40. léta 19. stol., kdy byl absint podáván na příděl francouzským legionářům jakožto lék proti malárii. Když se vojáci vrátili do Francie, přivezli s sebou i chuť na absint. V 60. letech 19. stol. se absint stal již natolik populární, že páté hodině odpolední se začalo říkat l’heure verte, "zelená hodinka". Absint se začal těšit oblibě všech společenských vrstev. Mimo Francii a Švýcarsko se absint pil např. ve Španělsku, v USA (New Orleans) a v Česku (Rakousko-Uhersko).

Zákaz absintu

Díky vinařským spolkům i různým organizacím, kterým šlo o prohibici, bylo na absint hozeno všeobecné povědomí, že je spojen s násilnými zločiny a společenským nepokojem. Ve Švýcarsku r. 1905, Jean Lanfray zabil svou rodinu a poté se pokusil zabít sebe. Domněnka, že Lanfray zabíjel, jelikož vypil dvě sklenky absintu, se rychle šířila. Skutečnost, že Lanfray měl absint pouze ráno a během dne vypil sedm sklenic vína, šest sklenic koňaku a kávu s brandy, se dostala do pozadí. Na základě této vraždy se začala podepisovat petice, která našla 82 tisíc podpisů. Zákaz absintu byl ve Švýcarsku zapsán do ústavy r. 1907.

Zajímavostí je, že vůbec první zemí, kde byl absint zakázán, byl Svobodný konžský stát v r. 1898. V roce 1906 byl absint zakázán v Belgii a Brazílii. Nizozemí v r. 1909, USA v r. 1912 a Francie se svého zákazu dočkala v r. 1915. V Německu byl absint zakázán až v r. 1923.

V Československu byly po vyhlášení protektorátu vládním nařízením č. 458/1941 Sb., o obchodu s absinthem, absinth a "veškeré kořalky" obsahující byť malé množství vermutového koření a základních látek sloužících k výrobě absinthu zakázány.

Po zákazu absintu se postupně rozvinula výroba podobného anýzového nápoje jménem pastis, pro jehož výrobu se nevyužívalo pelyňku, a proto se ho zákaz netýkal. Společnost Pernod se po zákazu přesunula do katalánského Španělska, kde absint zakázán nebyl, ale kvůli upadajícímu zájmu zde byla poslední lahev pravého absintu Pernod naplněna v r. 1960.

Ve Švýcarsku se absint po zákazu přesunul do tajných, ilegálních, většinou domácích destilérek. Tyto absinty se nazývaly Clandestine a šlo většinou jen o blanche absinty, jelikož část barvení byla náročná a výrobou prostého bílého absintu se maximalizovala nenápadnost před úřady.

Oživení absintu

K prvnímu uvolnění zákazu došlo už v r. 1988 v některých zemích Evropské unie s omezením 10 mg/l thujonu.

Na počátku 90. let 20. stol. britský dovozce BBH Spirits objevil český absint Hills, a protože Velká Británie absint nikdy nezakázala, začal tento nápoj do Anglie importovat a jeho obliba se rychle zvyšovala. Renesance absintu byla na světě.

Do Francie se výroba pravého absintu vrátila v r. 1999, nicméně Francie je zemí, na kterou se absintový zákaz podepsal regulací, že absint se ve Francii může vyrábět, může být exportován, ale na domácí půdě musí být prodáván pod názvem spiritueux à base de plantes d’absinthe, alkohol na bázi pelyňku, tzn. absint se pod svým vlastním jménem absinthe ve Francii prodávat nesmí.

Na přelomu milénia se zákaz postupně zrušil ve všech státech, kde byl na poč. 20. stol. zaveden. Až na regionální výjimky, jako např. Mataura na Novém Zélandu, lze absint legálně popíjet kdekoliv na světě.

 

 

 

There are no translations available.